Ludmila Eiseltová Celý svůj život trávím za pultem hospody a teď má přijít nějaký mladík a říkat mi, jak mám správně točit pivo? To snad není možné. Osvědčený způsob, kterým jsem točil desítky let, si oblíbili všichni moji štamgasté. Není důvod něco měnit jen proto, že to tak dělají v celé Praze nebo jiných velkých městech.
Nový trend: hladinka
Možná jste už slyšeli o tomto trendu. Vím, co to je a jak se to dělá, ale upřímně s tím nemám dobré zkušenosti. Je to pivo točené jedním tahem s hojnou a vlhkou pěnou. Někdy to vypadá jako zředěné, a navíc vím, že udržet správný objem takového piva je komplikované. Ale prý je to in. Když ale něco podobného přinesu hostovi, první co se dozvím, že má takzvaný „podmírák“. A já ho musím přesvědčovat, že to nakonec dojde.
Šnyt a mlíko v módě?
Znám tato slova, ale neznamená to, že je používám v praxi. Myslíte si, že bych se měl nechat školit nějakým začínajícím výčepním z pivovaru? Za celá léta jsem měl jen pár hostů, kteří po těchto stylech piva toužili. Pro ty, kdo požadují šnyt, točím klasiku „do trojky“ – klasické malé pivo. A mlíko? Prostě to neumím.
Tradiční metoda
Jaký je můj osvědčený způsob? Točím pivo ve třech krocích. Začnu s dobrou pěnou, která pokryje půl sklenice. Jakmile pěna klesne, doplním zlatý nápoj. Nakonec přidám vrstvu pěny na vrchol. A víte co? Hosté jsou s tím nadmíru spokojení.
Dělám to správně
Jsem zastánce tradičních hodnot a vím, co se mě a mým hostům nelíbí. Pečuji o své sklenice, myji je pečlivě, chladím a oplachuji je před čepováním. Netočím pivo z velké výšky a nedovolím, aby ve sklenici dlouho větralo. Ačkoli je „hladinka“ teď v módě, nechci měnit svůj osvědčený způsob. Pokud někdo preferuje hladinku, ať si ji hledá jinde. Pokud by ji někdo chtěl u mě, nějak bych ji asi natočil, ale bez záruky perfektní chuti a správného množství.
Zdroj: Autorský text, e-mailový příspěvek Josefa C.
