Podzimnímu menu kralují dýně. Některé z nich přitom lze konzumovat i syrové, podávané ve formě carpaccia nebo jako přísadu do salátů, koktejlů či džusů. Z biologického hlediska jsou dýně bobule, avšak v kuchyni s nimi většinou zacházíme jako se zeleninou. Rekordní exempláře dosahují pozoruhodných rozměrů, v kuchyni se ale nejvíc osvědčily menší dýně.
Máslová dýně a hokkaido
Dva z druhů dýní můžeme zařadit do jídelníčku nejen po tepelné úpravě, ale i syrové. Jedná se o máslovou dýni a hokkaido. Jemná máslová dýně je ideální svačina a doplněk do salátů, kde funguje jako alternativa k mrkvi. Má křupavou dužinu a je skvělá se strouhaným jablkem, petrželkou, koriandrem nebo rukolou. Dá se přidávat do nápojů nebo do již uvařeného jídla.
Podobně je to s dýní hokkaido. Lze ji podávat vařenou, pečenou a smaženou, jako alternativu těstovin, bramborové kaše a hranolků, vytvářet z ní veganské kotlety, paštiky, pasty, dušená masa a kari. Slupka dýně hokkaido je jedlá. Syrová se hodí do džusů, koktejlů, salátů a jako hlavní složka zeleninového carpaccia.
Jsou bohaté na vitamíny
Syrová dýně má vyšší obsah biologicky aktivních složek. Najdeme v ní vitamíny A, C, E a skupiny B a minerály jako hořčík, draslík, mangan, vápník a železo. Je bohatá na vlákninu a karoteny. Díky vysokému obsahu antioxidantů má schopnost snižovat záněty v těle a riziko nemocí, které z nich vyplývají. Je vhodnou prevencí revmatoidní artritidy a rakoviny. Je skvělou volbou i pro ty, kdo se snaží zhubnout, protože je nízkokalorická.
Navzdory mnoha zdravotním přínosům se konzumace syrové dýně nedoporučuje lidem s překyseleným a citlivým trávicím traktem. Obsahuje více antinutričních látek než tepelně upravená dýně, takže může mít za následek bolesti žaludku, zažívací potíže a průjem. Nedoporučuje se ani dětem a seniorům a lidem s žaludečními a dvanácterníkovými vředy.
Zdroj: https://www.healthline.com/nutrition/can-you-eat-pumpkin-raw