Ludmila Eiseltová Zvýšená touha sáhnout po jídle ve stresových situacích je reakcí těla na emoce, které nás v současnosti často pohánějí. Příznaky se vyznačují hlavně tím, že jíme i přesto, že necítíme hlad. Často jíme rychleji a více než obvykle. Vyřešte začarovaný kruh jednou provždy.
Příčiny přejídání během stresu
Výzkum vědců dokázal, že přístup k jídlu v dospělosti úzce souvisí s raným dětstvím. Hlavní příčinou je uklidňování dětského pláče speciálním jídlem. Tímto způsobem se jídlo začne spojovat s něčím příjemným a relaxačním. Schéma se vyvíjí v průběhu let a transformuje se v získávání oblíbených dobrot za dobré známky a školní úspěchy.
Na povrchu se zdá, že na tom není nic špatného. Jídlo se stává potěšením a posilovačem dobré nálady. Ukazuje se však, že může mít i negativní účinky. Hlavním z nich je konzumace během stresu způsobeného nekontrolovatelnou reakcí na problémy, smutek a těžké chvíle. Ve chvílích slabosti je obranyschopnost těla potlačena, což jej činí náchylnějším ke známému řešení. Potom jsme už jen krok od toho, abychom sáhli po občerstvení.
Náhrada za jídlo ve stresové situaci
Stojí za zmínku, že jedení během stresu je jen vedlejším účinkem, ne přímou příčinou problémů. Je dobré začít analýzou produktů, po kterých saháme ve stresových situacích. Klíčem je pochopit, že stres nemusí automaticky znamenat pocit hladu. Ve skutečnosti je to jen interpretace organismu a jeho reakce na těžké chvíle. Nejzdravějším řešením, čím nahradit přejídání, je vědomá fyzická aktivita.
Dlouhé procházky v lese, tancování, týmové sporty nebo jízda na kole mohou účinně odvrátit pozornost od signálů vysílaných mozkem. Nejenže pomohou snížit touhu po občerstvení, ale také se promítnou do zvýšené sekrece endorfinů, což vám zase zlepší náladu. Rozhodneme-li se vyřešit situaci sami, je dobré přemýšlet o jiných rozptýleních. Jako třeba jít do kina nebo udělat něco pro sebe, třeba navštívit kosmetičku nebo zajet do lázní.
Zdroj: https://www.helpguide.org/articles/diets/emotional-eating.htm
