V září teprve začíná ta pravá houbařská sezóna. S deštěm a vlhkem přibývá i hub. Je to ideální doba pro pokračování v dlouholeté tradici. Houbám vyhovují slunná, ale vlhká místa. Některé houby rostou dobře v blízkosti určitých stromů, například klouzky najdeme pod borovicí. Plodnice dorostou do požadované velikosti za dva až deset dní.
Podzimní houby
Prázdniny končí a škola volá. Ale nejen škola, v lese se začíná objevovat mnoho chutných druhů hub. Bedly vysoké jsou nasládlé a typicky se z jejich klobouků připravují řízky. Až do zimy v lese najdeme čirůvky, které jsou ideální k nakládání. Lišky jsou považovány za luxusní a jejich nejrůznější úpravy nalezneme také v restauracích. Asi nejoblíbenější a nejsbíranější houbou je hřib. Výborně chutná a navíc se může upravovat snad na všechny způsoby.
Pro hojný úlovek nemusíte chodit daleko do lesa, postačí vám vyjít na zahradu. Nejtypičtějšími houbami rostoucími na zahradách jsou pýchavka obecná, špička obecná a mísenka oranžová. Druhy jsou to nenáročné a téměř je nejde zaměnit s jiným druhem.
Příprava hub
Téměř všechny druhy lze použít do polévek, omáček nebo z nich připravit smaženici. Pro dlouhodobější uskladnění je vhodné sušení, nakládání do octa nebo zamražení. Před uložením do mrazáku je nutné houby 20 minut povařit.
Další velmi typickou úpravou je zpracování na řízky. Ne tak tradiční úpravy jsou použití do salátů, těstovin nebo jako rizoto.
Houby je také možné nasušit a následně je rozemlít na jemný prášek, pak slouží jako koření. Jak houby sušené, tak i prášek z nich se dají naložit do oleje, čímž vynikne aromatická varianta oleje, která se hodí třeba pro vylepšení salátů. Docela oblíbené jsou i nakládané houby. Ne všechny jsou však vhodné pro tuto úpravu. Měly by se vybírat jen druhy pevnější. Jsou jimi například hřiby, ryzce nebo třeba kotrč.
Zdroj: https://theneffkitchen.com.au/technique/guide-cooking-mushrooms/