„Je úplně jedno, jak tomu nápoji říkám.“ Prodejce mě chtěl podvést při koupi pravého burčáku

V období sklizně hroznů se v mnoha vinařských regionech setkáme s oblíbeným nápojem – burčákem. Pro někoho může být tento pojem neznámý, pro jiného zase synonymem podzimu a vinařských slavností. Jak se však burčák liší od částečně zkvašeného hroznového moštu?

Já to vím, ale věřím, že je spousta lidí, kteří to ani netuší a kteří se pochopitelně nechají nachytat na finty prodejců. Ty nemusí být ani tak sofistikované, prostě stačí použít jiný název, než by měl být. Je to především neznalost, na kterou nepoctiví prodejci sází. Ostatně jsem důkazem, že to může být u některých zcela běžná věc. Aby byla situace pochopitelná, začnu trochou teorie.

Co je to burčák?

Burčák je specifický nápoj, který vzniká částečným zkvašením hroznového moštu. Je charakteristický svou kalností, sladkou chutí a jemným šuměním způsobeným probíhajícím kvašením. V České republice je burčák považován za tradiční nápoj a má svá přesná legislativní pravidla pro jeho výrobu a prodej. Aby mohl být nápoj prodáván pod názvem „burčák“, musí splňovat určité podmínky, například musí pocházet výhradně z vinařské oblasti ČR a musí mít minimálně 1% alkoholu.

Doporučený článek:  Rebarbora je zdravá, ale také jedovatá. Ne všechny části této zeleniny je radno jíst
Zdroj obrázku: Freepik

Co je to částečně zkvašený hroznový mošt?

Tady je zakopaný pes. Částečně zkvašený hroznový mošt, jak vidíme na některých cedulích, může být úplně to stejné, jako burčák. Jenom s tím rozdílem, že hrozny nepocházejí z ČR, ale pocházejí ze zahraničí. Mohou pocházet třeba ze Slovenska, Maďarska, Moldávie. Nebo odkudkoliv. A výsledný nápoj klidně může chutnat úplně stejně, jako pravý český burčák. Rozdíl je jenom ve vstupní surovině.

Ale já chci burčák!

Při cestě z práce mě zaujala velká cedule s nápisem „BURČÁK“, zapadla jsem proto do obchodu a chystala se nakoupit. Dávám si však pozor na to, co kupuji a proto jsem se zvídavě zeptala: „Odkud vlastně je?“ Pochopitelně jsem dostala jen strohou odpověď, že z Moravy. To mě moc neuspokojilo a ptala jsem se dále. „Z jakých hroznů, odkud jsou?“ A už to z prodejce pomalu lezlo. Tenhle „burčák“ byl sice vyroben na Moravě, ale k producentovi byly hrozny dovezeny ze zahraničí.

Doporučený článek:  Tloustnu kvůli své rodině, které nevadí plýtvat jídlem. Místo vyhození ho radši sním

V tu chvíli jsem měla jasno. „Tak si tu lahev strčte za klobouk,“ odvětila jsem. Já chci výhradně produkt, který je z místních, českých surovin. V tu chvíli se se mnou prodejce začal hádat, že je úplně jedno odkud jsou hrozny, že to stejně chutná stejně. To měl pravdu, ale když jsem mu se zdviženým prstem vysvětlila, že ČOI by se na názvosloví mohla dívat jinak, a že lákáním na burčák jen klame lidi, rozloučil se se mnou. A když jsem šla kolem obchodu druhý den, na tabuli už místo burčáku stálo správné „částečně zkvašený hroznový mošt“.

Zdroj: Autorský text
.

Doporučené články