Ludmila Eiseltová Setkal jsem se s mnohým, ale aby někdo chtěl jídelní lístek bez cen jídel, to jsem viděl poprvé. Hosté, rodina se svými dětmi a prarodiči, se usadila ke stolu. Když mě viděli s jídelními lístky v ruce, hned proti mně vyskočil muž – patrně hlava rodiny – a pustil se do vysvětlování.
Přineste mi menu bez cen
Chtěl po mně, abych tyto jídelní lístky zase odnesl a přinesl takové, kde u jednotlivých jídel nebudou uvedené ceny. Nejdříve jsem nevěděl, zda to není nějaká legrace. Ale když muž na svém požadavku trval, pochopil jsem, že to myslí opravdu vážně. A tyto, klasické, skutečně ke stolu nosit nemám.
Promiňte, takové nemáme
Snažil jsem se jeho požadavek respektovat, pochopit ho, ale musel jsem ho odmítnout. V první řadě proto, že ceny musíme mít u jídel uvedené. A druhým důvodem bylo, že žádný jídelák bez uvedených cen ani nemáme. Rád bych mu vyhověl, ale nedokázal jsem to vyřešit. Maximálně tak, že bych u stolu přečetl jednotlivá jídla, ceny zamlčel, ale s tím se hosté nechtěli spokojit.
Proč máte tento požadavek?
Bylo jasné, že se nedomluvíme. Muž celkem rázně uvedl, že v takovém případě odejdou. Což se nakonec skutečně stalo a všichni naši restauraci opustili. Ještě než se tak stalo, nedalo mi to a zeptal jsem se, proč takové menu chtějí? A odpověď mě překvapila – a dokonce mi dávala smysl. Muž, který se mnou debatoval, pozval svou rodinu na oběd. A nebylo to poprvé. Bohužel při předchozích návštěvách zjistil, že si jeho žena i prarodiče dávají jídla hlavně podle toho, aby byla levná.
Chtěl, aby nyní vybírali opravdu podle podle chuti, ne podle toho, kolik co stojí. Tenhle požadavek se pro mě najednou stal pochopitelný, logický, protože ho znám i ze své rodiny. Nikdy mě ale nenapadlo chtít lístek, který bude bez cen, abych tohle dilema chuti odpovídající ceně mohl u stolu vyřešit. Po této zkušenosti si říkám, zda takové speciální menu pro pozvanou rodinu není skvělý nápad.
Zdroj: Autorský text, e-mailový příspěvek.
