Těšila jsem se na polévku od dcery, to skončilo s prvním ochutnáním. V tu chvíli jsem na jazyku ucítila známou chemickou chuť. Podívala jsem se na dceru a zeptala se: „To je domácí vývar, nebo polévka z pytlíku?“ Kdybych věděla, jak tím svou dceru naštvu, radši bych si nechala otázku pro tebe. Vařila jsem se s polévkou celé dopoledne Byl to domácí, podle slov dcery kvalitní vývar, který vařila celé dopoledne. Kosti, trocha masa, mrkev, celer, petržel.
„Celé dopoledne vaříš vývar a potom ho znehodnotíš lžící chemie,“ rozpoutala jsem hádku se svou dcerou
