Petra Václavíková Nezapomínejme, že existuje zásadní rozdíl mezi domácím a průmyslovým mražením. Tento článek se zaměřuje na domácí mražení, protože jen málokdo má doma vybavení na přípravu třeba mrazem sušeného ovoce, které získává na popularitě. Přesto i s domácím mražením mohou být vaše kuchařské pokusy ještě úspěšnější. Ať už jde o zamrazování již hotových jídel pro pozdější spotřebu, uchovávání polotovarů, nebo rychlou konzervaci přebytečných surovin. Ne pro všechny typy potravin je však tento postup vhodný.
Mléčné výrobky
Pokud kupujete laciné náhražky jogurtů a dalších mléčných produktů, které nemají se skutečnými jogurtovými kulturami mnoho společného, asi jimi můžete bez obav zaplnit mrazničku. Ale poctivé mléčné produkty, jako jsou už zmíněné jogurty, sýry, smetana nebo i mléko jako takové, není radno zamrazovat. Po rozmrazení nenabydou svoji původní konzistenci a mléčné kultury nebo i bílkoviny se znehodnotí. V krajní nouzi je tak lepší mléčné výrobky zpracovat, třeba při vaření či pečení, než je zamrazit.
Ovocné šťávy a ovoce
Také ovocným šťávám mražení příliš neprospěje. Pokud je rozmrazíte, pravděpodobně dostanete jakousi vodovou břečku, celý proces odnese hlavně vláknina a ovocné cukry. Průmyslově vyráběné džusy naštěstí vydrží relativně dlouho. Máte-li velkou úrodu ovoce, je lepší z nadbytečných plodů udělat třeba marmeládu nebo je naložit. Uděláte lépe než je zamrazit.
Potraviny s vysokým podílem vody
Podobně jako ovoce jsou na tom i další potraviny s vyšším podílem vody, třeba brambory. Voda zmražením nabyde na objemu a potraviny potrhá. Výsledek je pak v lepším případě nepříliš estetický, v tom horším má rozmražení dopad i na chuťové vlastnosti takových potravin, protože voda rozmrzne a často s sebou vyplaví i další látky.
Zdroj: https://nchfp.uga.edu/how/freeze/dont_freeze_foods.html
